Odbočování na červenou

Možná odbočujete doprava a ani si neuvědomujete, že jedete na červenou.

V České republice existuje určité množství křižovatek, u kterých je rozpor mezi záměrem orgánu, zodpovědného za stanovení místní úpravy a zákonem o provozu na pozemních komunikacích. Tento zákon jednání řidičů, které se děje v souladu se zmíněným záměrem, neumožňuje. Paradoxem pak je, že řidiči vzhledem ke své nedostatečné znalosti zákona o provozu na pozemních komunikacích jednají tak, jak byl původně záměr koncipován, tedy na předmětných křižovatkách se v praxi děje to, čeho zodpovědný orgán hodlal dosáhnout.

Skutečností ovšem zůstává, že dále popsané jednání řidičů v těchto křižovatkách není v souladu se zákonem. Velká část řidičů a jisté množství učitelů autoškol i zkušebních komisařů se ovšem domnívá, že jednání řidičů je v pořádku. K tomuto závěru je však vedou více pocity, než znalost zákona a schopnost jeho exaktního použití v konkrétní situaci.

Žluté vozidlo přijíždí do křižovatky ze směru, ve kterém svítí červený signál na tříbarevné soustavě. Pro účely posouzení situace je podstatné, že se jedná o plný signál. Příjezd do křižovatky ze směru žlutého vozidla je stavebně rozdělen ochranným ostrůvkem na směr přímo a vlevo a na směr vpravo. Tříbarevná soustava světelných signálů je umístěna na tomto ochranném ostrůvku.

Řidič žlutého vozidla, odbočujícího vpravo, může v této situaci nabýt dojmu, že červený světelný signál pro něj neplatí. Nejčastější argumentace řidičů je, že okolo světelného signálu vůbec neprojedou a tudíž se jím nemusí řídit nebo že červený signál by byl platný pouze v případě, že by byl umístěn po pravé straně jízdy. K prvnímu argumentu je třeba uvést, že jediný rozdíl mezi tím, kdy řidič jede přímo nebo odbočuje vpravo, je ve vztahu ke světelnému signálu pouze v tom, po které straně vozidla se bude signál nacházet. K oběma argumentům pak je třeba připomenout, že zatímco v případě stálých svislých dopravních značek stanovuje vyhláška č. 30/2001 Sb. ve znění p.p. ve svém § 5, odst. 2 umísťování těchto značek obvykle při pravém okraji, pro případ světelných signálů takové pravidlo neexistuje. Z toho plyne, že podstatné je pouze to, že na komunikaci, po které řidič do křižovatky přijíždí, svítí plný červený světelný signál (platný pro všechny směry jízdy), zatímco zcela nepodstatné je, po které straně vozidla se tento signál během průjezdu vozidla nachází. V České republice existuje například množství křižovatek, ve kterých jsou světelné signály se směrovými signály pro odbočení vlevo umístěny na levém okraji komunikace.

Řidiči se často domnívají, že vztah řidičů vozidel (v našem případě vozidla žlutého a červeného), vyplývá z dopravní značky č. P4 „Dej přednost v jízdě!“. Tento názor je ale chybný, neboť podle § 76 odst. 6 zákona č. 361/2000 Sb. ve znění p.p. jsou světelné signály nadřazeny svislým dopravním značkám upravujícím přednost. Jelikož se jedná o křižovatku s provozem řízeným světelnými signály, zmíněná dopravní značka nemá platnost.

V některých případech bývá dopravní značka č. P4 doplněna signálem „Přerušované žluté světlo“, které je pak mylně interpretováno jako signál, který znamená, že nejde o křižovatku s provozem řízeným světelnými signály (§ 72/1/d zákona č. 361/2000 Sb. ve znění p.p.). Ve skutečnosti, protože se nejedná o signál tříbarevné soustavy, ale o signál užitý společně s dopravní značkou, zdůrazňuje význam dopravní značky (§ 71/9 zákona č. 361/2000 Sb. ve znění p.p.). V tomto případě význam dopravní značky č. P4, která ovšem, jak je vysvětleno výše, nemá platnost. Užití přerušovaného žlutého světla jen potvrzuje záměr odpovědného orgánu umožnit vozidlům odbočování vpravo i v případech, kdy na tříbarevné soustavě svítí červený plný signál.

Obdobně řidiči používají za argument i existenci připojovacího pruhu na komunikaci, na kterou odbočují. Ani tento pruh nemůže mít vliv na význam světelného signálu.

Vpravo od ochranného ostrůvku bývá někdy umístěna vodorovná dopravní značka č. V5 „Příčná čára souvislá“. V takovém případě musí řidič na pokyn červeného světelného signálu zastavit vozidlo před touto čarou. Pokud není dopravní značka č. V5, případně V6a nebo V6b užita, je řidič povinen zastavit vozidlo před světelným signalizačním zařízením (§ 70/2/a zákona č. 361/2000 Sb. ve znění p.p.). To v praxi znamená, že řidič musí zastavit vozidlo na místě, ze kterého na světelné signály uvidí a má tedy možnost se jimi řídit. 

Popsaný způsob řešení křižovatek sleduje zvýšení plynulosti provozu na pozemních komunikacích tím, že se snaží umožnit řidičům odbočit vpravo i přesto, že z jejich směru svítí červený plný světelný signál. Je nesporné, že takový záměr má své opodstatnění a lze s ním souhlasit. Zákon o provozu na pozemních komunikacích v současném znění ale neumožňuje odbočovat vpravo na červený signál (na rozdíl od jiných států, např. USA) a řidiči jsou tak svým způsobem sváděni k porušení zákona. Přitom situaci lze vyřešit poměrně jednoduše.

První možností řešení je zaměnit světelné signály s plnými signály za světelné signály se směrovými signály. V praxi by došlo pouze k výměně čoček (skel) světelných signálů. Pokud by signál obsahoval šipky přímo, popřípadě přímo a vlevo, nebyl by signál pro směr vpravo platný a řidič odbočující vpravo by neměl povinnost řídit se takovým světelným signálem.

Druhá možnost je umístit do úrovně červeného plného signálu signál „Doplňková zelená šipka“ se šipkou směřující vpravo. Při současném rozsvícení červeného signálu a doplňkové zelené šipky by pak řidič mohl odbočit vpravo s tím, že by měl povinnost dát přednost vozidlům jedoucím ve volném směru, v našem případě v příčném směru, ve kterém svítí zelený signál. Je třeba připomenout, že v tomto případě by povinnost řidiče dát přednost v jízdě vyplývala nikoliv z dopravní značky č. P4 (která, jak je uvedeno výše, nemá platnost), ale z ustanovení § 70/2/g zákona č. 361/2000 Sb. ve znění p.p.

Kromě zmíněných dvou technických řešení se nabízí varianta legislativní, spočívající ve změně zákona č. 361/2000 Sb. ve znění p.p. tak, aby v křižovatkách popsaného typu bylo možno odbočovat vpravo i při rozsvícení červeného signálu. Tento způsob řešení nevyžaduje žádný technický zásah do stávajících křižovatek a je evidentně nejlevnější.

Na popsaný problém upozorňuje Dopravní akademie ČR již několik let. V roce 2003, kdy na Ministerstvu dopravy pracovala odborná skupina, jejímž úkolem bylo připravit návrh novely zákona 361 a kde Dopravní akademie měla svého zástupce, bylo ministerstvo oficiálně na problém upozorněno a byl Dopravní akademií podán návrh na změnu zákona ve zmíněné věci. Jakkoliv s výjimkou jediného člena pracovní skupiny celá skupina návrh podpořila, není tato změna předmětem prozatím žádné novely, kterou Ministerstvo dopravy předložilo Parlamentu.

Pro případ pochybností o správnosti uvedeného právního názoru je třeba v platné právní normě České republiky najít ustanovení, které zbavuje řidiče (v našem případě žlutého vozidla) povinnosti řídit se při odbočení vpravo plným červeným světelným signálem. Současně je možno doporučit nahlédnout do rozsudků soudů, které řešily dopravní nehody na popsaném typu křižovatek a které dospěly k názoru, že příčinou nehody je jízda na červenou, nikoliv nedání přednosti v jízdě.

Comments are closed.